Podílet na projektu se chce například inženýrská společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou, která má jako jedna z mála českých firem reálné zkušenosti s dodáváním technologií pro jaderný výzkum a energetiku. České firmy ale mají bez vzájemné spolupráce jen malou šanci uspět ve velkých výběrových řízeních Evropské unie. Překážky tvoří složité zadávací podmínky i rozsah poptávaných technologií, kde jedna firma sama o sobě stěží zvládne dodat celé komplexní řešení.

Na vývoji experimentálního reaktoru ITER započatém v roce 2006 ve francouzském výzkumném středisku Caradache nedaleko Marseille se podílí Evropská unie společně s Japonskem, USA, Ruskem, Čínou, Jižní Koreou a Indií. Projekt s odhadovaným rozpočtem zhruba 18 miliard eur (v přepočtu zhruba 460 miliard korun) si v konečném důsledku klade za cíl vytvořit reálné podmínky pro možnost výroby elektrické energie z izotopů vodíku, který je např. obsažen i ve vodě, tedy bezemisně a z téměř neomezeného zdroje. Zažehnutí první fúze v ITER odborníci odhadují v roce 2025, dosažení plného fúzního výkonu o 10 let později. První demonstrační fúzní elektrárna (DEMO) by mohla spatřit světlo světa zhruba v polovině tohoto století.

Češi usilují o dodávání podpůrných systémů
Evropská unie na projektu participuje prostřednictvím organizační složky Rady Evropské unie zvané Fusion for Energy (F4E), která zajišťuje dodávky jednotlivých částí stavby prostřednictvím výběrových řízení. Díky nim o spolupráci usilují také české státní instituce a soukromé firmy, mezi které patří i inženýrská společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou.

"Projektu experimentálního reaktoru ITER jsme schopni poskytnout subdodávky pro podpůrné systémy reaktoru, konkrétně pro systém dálkové manipulace, soubor horkých komor, systém napájení nízkého napětí a pro řídící a databázový systém. Samozřejmostí jsou dodávky zařízení a komponent se seizmickou a radiační kvalifikací," vysvětluje Jiří Kabelka, ředitel společnosti DEL.

Poptávaná řešení jsou však natolik komplexní, že bez vzájemné spolupráce komerčních firem a výzkumných center prakticky nelze kritéria výběrových řízení samostatně splnit, ačkoliv jednotlivé firmy či instituce disponují unikátními dílčími technologiemi a know-how.

"Vzhledem k tomu, že výběrová řízení vypisuje prostřednictvím organizace Fusion for Energy přímo Evropská unie, tvoří další překážku pro potenciální dodavatele také komplikované zadávací podmínky, včetně rozsáhlých požadavků na dokladování a prokazování kvalifikace, ale i následná složitá tendrová jednání," doplňuje Jiří Kabelka.

Kromě miliard můžeme získat i znalosti z vývoje
U současných jaderných elektráren je pro získávání energie využíváno štěpení těžkých jader. Fúzní reaktor pracuje na opačném principu, na principu slučování lehkých jader za současného uvolňování jaderné energie. Experimentální reaktor ITER slouží k vytvoření reálných podmínek kontrolované jaderné fúze, která zajistí dostatek elektrické energie budoucím generacím po celém světě. Výzkumných a vývojových prací na projektu ITER se prostřednictvím Euratomu již účastní Ústav fyziky plazmatu AV ČR a Centrum výzkumu Řež. Úspěšnou participací dalších českých firem či institucí na vývoji nového zdroje energie by si Česko zajistilo nejen přísun financí v řádu miliard korun, ale i možnost aplikovat v průmyslové praxi nejnovější vědecké poznatky.

"Úspěšná participace na vývoji nového zdroje energie pro celé lidstvo by České republice vynesla status země se špičkovou technologickou úrovní, který je důležitým předpokladem pro spoluúčast na dalších velkých mezinárodních projektech. A české firmy by u toho neměly chybět," dodává Jiří Kabelka.