Na úvod semináře vystoupil Tomáš Kunca z Ministerstva zemědělství s přednáškou o aktuální situaci afrického moru prasat v České republice. Na území České republiky se od roku 2018 nákaza nevyskytuje, ale podle přednášejícího je téměř jisté, že se v budoucnu znovu objeví, a to i vzhledem k tomu, že se nákaza vyskytuje na území sousedních států (Polsko, Německo, Slovensko). Nákaza se šíří také v Maďarsku a odborníci předpokládají její rozšíření do Rakouska. V takovém případě budou mít na rychlost šíření nákazy napříč republikou rozhodující vliv početní stavy prasete divokého.

Nejúčinnější způsob obrany před touto nákazou proto zůstává výrazné snížení populace prasete divokého odlovem. Státní veterinární správa vydala 12. 11. 2020 mimořádná veterinární opatření, kterými v Ústeckém a Libereckém kraji vymezila oblast při hranici s Polskem a Německem jako tzv. oblast s intenzivním odlovem prasat divokých. V této oblasti je s platností od 16. 11. 2020 vypláceno tzv. "zástřelné" ve výši 2 000 Kč za každé ulovené prase divoké. Podmínkou je, že lovec zajistí odebrání vzorku krve z uloveného kusu a jeho odeslání do laboratoře Státního veterinárního ústavu k vyšetření na africký mor prasat. Zároveň bylo v této oblasti zvýšeno tzv. "nálezné" na částku 3 000 Kč za každé nalezené uhynulé nebo dopravním prostředkem sražené prase divoké. I v tomto případě je podmínkou odebrání vzorku, obdobně jako u zástřelného. Jedná se o preventivní opatření, jehož cílem je snížení rizika zavlečení AMP do populace prasat divokých na našem území a zejména ochránění chovů domácích prasat před touto nebezpečnou nákazou. Impulsem pro zavedení opatření byla zhoršující se nákazová situace v sousedním Polsku a Německu.

Ministerstvo zemědělství také podporuje snižování počtu černé zvěře na území celé republiky a to prostřednictvím Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, kde je vypsán dotační titul Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého (konkrétně § 41b nařízení vlády č. 30/2014 Sb.).

V hlavním programu semináře vystoupili členové akademické obce České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Kušta a Miloš Ježek. V přednášce na téma "Klidové zóny a přikrmování zvěře v souvislosti se škodami na lesních porostech" byli účastníci seznámeni s prostorovou aktivitou zvěře v závislosti na přístupu k lovu. Zazněla kritika současné myslivecké praxe lovu zvěře v místě a čase krmení, která v konečném důsledku vede ke koncentraci zvěře v lese a následně ke škodám na lesním porostu. Z toho vyplývají doporučení, například neumísťovat vnadiště na pastevní plochy, nelovit na pastevních plochách v noci, ale lovit v lese, za svítání a na začátku doby lovu. Je žádoucí také vytvářet ve vhodných částech honiteb tzv. klidové zóny, kde není zvěř rušena lovem.

K minimalizaci škod na zemědělských pozemcích platí obdobné opatření jako u škod působených na lesních porostech, lovit v místě, kde škody vznikají. Další přednáška na téma "Opatření k minimalizaci střetů dopravních prostředků a zvěře" se věnovala způsobu chování a pohybu zvěře v blízkosti komunikací, příčinám a důsledkům jejich kolizí s dopravními prostředky a konečně způsoby, jak jim předcházet. V poslední přednášce na téma "Způsoby a systémy lovu a jejich vliv na chování zvěře" byla předložena uživatelům honiteb mnohá doporučení na změnu "zaběhlých" postupů zejména při společných lovech, tak aby výsledek lovu byl efektivní a přitom, aby zvěř nebyla zbytečně plašena a stresována během celé lovecké sezóny. Důraz byl kladen na dostatečnou výši lovu, včetně dodržení poměru pohlaví. Dobře známa je neochota myslivců k lovu samičí zvěře. Na modelovém příkladu byl demonstrován prudký nárůst populace při relativně malém nedodržení plánu lovu, když není odloven ani roční přírůst. Na redukci početního stavu zvěř poměrně rychle reaguje zlepšením reprodukce, zdravotního stavu i silnějších trofejí.

Jednotlivé poznatky, které zazněly v průběhu semináře, byly podpořeny daty z výzkumné činnosti. Je nutné se zaměřit zejména na zlepšení hospodaření se zvěří a zvláště pak nepodceňovat nutnost lovu zvěře v současné situaci kůrovcové kalamity, to vše ruku v ruce s rychlou obnovou druhově bohatého lesa.