"První propad se projevil v měsíci dubnu, další ještě výraznější byl následně v květnu. Proto jsme doporučili krajskému zastupitelstvu schválit už nyní snížení rozpočtu o 240 milionů korun," řekl náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky a majetku Martin Kukla, ale zdůraznil, že omezování se nijak nedotkne investičních akcí a rozpočtů krajem zřizovaných příspěvkových organizací. Kvůli zpomalení ekonomiky nedojde ani k plánovanému převodu 75 milionů do Fondu strategických rezerv.

Do konce roku by podle odhadu krajských ekonomů mělo v rozpočtu kraje chybět 500 až 700 milionů korun. "Abychom udrželi všechny naplánované investiční akce, jsme připraveni sáhnout do rezerv. Ty jsme posilovali v předchozích několika letech, zásadně především loni," zdůraznil náměstek Martin Kukla.

V březnu byly daňové příjmy do krajského rozpočtu ještě o 85 milionů vyšší než předpoklad, v dubnu došlo k propadu 50 milionů a následující měsíc se ztráta výrazně prohloubila. Pro letošní rok počítal Kraj Vysočina s příjmy z daní ve výši 5,2 miliardy korun. Už nyní je zřejmé, že této částky rozpočet nedosáhne. Současná ekonomická situace bude mít i dopad do příprav budoucího rozpočtu Vysočiny. Střednědobý výhled rozpočtu podle Martina Kukly počítá s osmiprocentním poklesem příjmů v příštím roce a pouze dvouprocentní opatrný růst příjmů v letech následujících. K takto konzervativnímu přístupu při tvorbě a plánování rozpočtu muselo vedení kraje naposledy přistoupit v letech 2009 a 2010, kdy ekonomiku ovlivnila krize.