Příležitostí, jak pracovat s dětmi, kterým chybí pravidelný přirozený pohyb, je opravdu hodně. Nabídka existuje hned u několika institucí, stačí jen správně hledat např. na Internetu nebo se ptát u svého praktického lékaře nebo ve škole. Státní zdravotní ústav v Jihlavě připravuje pro děti s nadváhou a obezitou pravidelné pohybové kroužky, funguje poradna, oblíbené je každotýdenní aktivní setkávání seniorů. Zajímavou aktivitu představil SOKOL Jihlava, jde o tzv. FANGYM, název byl zvolen podle informací Tomáše Noska, propagátora této aktivity, pro potřeby prezentace veřejnosti, základem je metodika sportovní gymnastiky, resp. její kombinace s prvky národního sportu Dánska, kde se mu věnuje až 1/5 populace. Jde o oblíbenou sportovní aktivitu, ale na jejím počátku stojí také snížená vstupní úroveň pohybových schopností dětí. Jihlavský Sokol nabízí celou řadu sportovních aktivit s různým zaměřením i na moderní aktivity, jako poslední byly prozatím zřízeny dopolední hodiny pro rodiny s dětmi ve věku dva roky.

O současném stavu pohybových aktivit ovlivněných sedavým způsobem života a především o negativních důsledcích hovořili manželé Polákovi z jihlavského Centra Apolena, v jejich režii byl také připravený workshop. Jejich zásadním doporučením je: Netlumme děti v pohybu.

Výsledky průzkumu pohybové aktivity dětí resp. jak české děti sportovaly a přesto měly nedostatek pohybu velice poutavě prezentoval Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci. Upozornil, že ke zvýšení pohybových aktivit dětí není možné hledat krátkodobá ani jednoduchá řešení. Doporučil zařazení pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru. Prostor v rámci přednášek byl vyhrazen i problematice proočkovanosti současné populace, které stojí ročně zhruba jednu miliardu korun a bohužel procento proočkovanosti v současné době klesá. Očkování je stále nejúčinnější ochranou proti mnoha nemocem a nákazám, mezi očkování hrazená zdravotními pojišťovnami v příštím roce přibyde i očkováni proti meningokokové nákaze.

Jedna z přednášek byla věnována mikroklimatu ve třídách a jeho vlivu na pozornost a schopnost se učit. Teplota ve školách se má, podle charakteru učeben, pohybovat kolem 22 st. C (+-2 st. C). Při extrémech, které však spadají hlavně na prázdniny, což je např. uvnitř 31 st. C, musí být řešen náhradní režim výuky. Svou roli hraje relativní vlhkost vzduchu, která je optimální 40%, s tím souvisí i větrání prostor.

Další ze série přednášek ke zdravému životnímu stylu je pod hlavičkou Zdravého Kraj Vysočina naplánována opět za rok.