"Jedná se o organizace, které mají sídlo v Kraji Vysočina, ale měli bychom brát v potaz, že na Vysočině působí také další organizace, které mohou sídlit za hranicemi našeho kraje," uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí a nestátních neziskových organizací Pavel Franěk s tím, že nejčastěji zastoupenou právní formou je spolek, kterých na Vysočině sídlí více než 3 800.

Oblast neziskového sektoru prošla v posledních letech legislativními změnami. Nový občanský zákoník (zákon 89/2012 Sb.) nahradil několik dřívějších zákonů, dle kterých tyto organizace vyvíjely svoji činnost, mj. i zákon 83/1990, díky kterému se nově přejmenovala občanská sdružení a organizační jednotky občanských sdružení na tzv. spolky a pobočné spolky. Právě ty měly do konce minulého roku povinnost přizpůsobit své stanovy i další dokumenty nové zákonné úpravě (§3041). "Pokud by soud zjistil, že nezisková organizace svoje dokumenty do souladu s novým zákonem neuvedla, pak ji vyzve a dá ji dostatečnou lhůtu pro splnění této povinnosti, až v krajním případě by organizaci hrozilo její zrušení," vysvětlil krajský náměstek Pavel Franěk s tím, že povinnosti se týkají nejen spolků, nadací, nadačních fondů, společenství vlastníků jednotek, bytových družstev, ale také odborových a zaměstnavatelských organizací.

Kraj Vysočina disponuje vlastní databází NNO, kde je aktuálně podchyceno bezmála 1 500 subjektů. Krajská databáze vznikla v roce 2005 a je možné v ní vyhledávat organizace podle oblasti působení nebo podle místa sídla, zadat novou organizaci nebo získat kontaktní údaje na oprávněné osoby.