"Součástí složitých procesů tvorby krajského akčního plánu je mimo jiné definice konkrétních příležitostí v oblasti školství. Například jsme zjistili, že v Kraji Vysočina neexistuje systematická podpora talentovaných žáků a studentů, kteří jsou často identifikováni pozdě a mají méně příležitostí k rozvoji. Proto chceme například navrhnout systém podpory nadání v Kraji Vysočina a cíleně podporovat rodiče, pedagogy i školská zařízení při včasném odhalení talentů a následné péči o tyto žáky a studenty," uvedla radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová.

Na podzim Pracovní skupina "Školství, vzdělávání, vysoké školy, výzkum a vývoj" při Regionální stálé konferenci pro území Kraje Vysočina schválila seznam projektových záměrů tzv. Rámec pro investice do infrastruktury pro výzvy č. 32 a 33 z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
V současnosti probíhá aktualizace tohoto seznamu pro výzvy č. 56 a 57 IROP Infrastruktura pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání.

Tyto dokumenty budou součástí Krajského akčního plánu společně s Analýzou potřeb na školách v Kraji Vysočina, Analýzou potřeb v území (vývoj vzdělávání a trhu práce v Kraji Vysočina) včetně tzv. Prioritizace potřeb na území Kraje Vysočina. Stanovení míry důležitosti potřeb identifikovaných analýzou potřeb území a škol bylo hlavním předmětem práce minitýmů v tzv. platformách, kde byly určeny rozvojové priority v oblasti vzdělávání. V rámci devíti společných pracovních setkání došlo k zpřesnění identifikovaných problémů, jejich příčin a cílů (žádoucích změn) v jednotlivých oblastech vzdělávání z pohledu odborníků z praxe, například ředitelů škol, zástupců zaměstnavatelů a sociálních partnerů. Z práce minitýmů pro jednotlivé vzdělávací oblasti vychází návrhy řešení, tedy vlastní Krajský akční plán rozvoje vzdělávání, který navazuje na výsledky analýzy potřeb škol a území a prioritizaci. Obsahuje návrhy konkrétních činností s uvedením kritérií splnění, tedy měřitelných indikátorů, prostřednictvím kterých se bude hodnotit, jestli byly vytyčené cíle naplněny. Příkladem je identifikace absence systematické podpory talentovaných žáků a studentů a návrhy řešení tohoto stavu v podobě dílčích cílů a konkrétních aktivit.

V závěru celého procesu tak vznikne ucelený analytický a strategický dokument, který stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v území kraje na základě potřebnosti, naléhavosti a přínosů, to vše podložené reálnými daty a analýzami.

Finální podobu Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání jako souboru dokumentů projedná Pracovní skupina "Školství, vzdělávání, vysoké školy, výzkum a vývoj" při Regionální stálé konferenci pro území Kraje Vysočina v pondělí 27. února 2017 a následně ji v pondělí 6. března 2017 bude schvalovat Regionální stálá konference Kraje Vysočina. Poté čeká Krajský akční plán ještě projednání v orgánech kraje a završí ho schvalovací proces na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Projekt Krajský akční plán v Kraji Vysočina je financován z prostředků Evropské unie, státního a krajského rozpočtu. Metodickou podporu projektu zajišťuje projekt P-KAP - Podpora krajského akčního plánování, který realizuje Národní ústav pro vzdělávání.